Hlavní stránka HumTechnický výbor PIARC pro silniční tunely považuje za nutné zlepšit znalosti o chování lidí v tunelech (v normálním provozu i v mimořádných situacích) a navrhnout doporučení pro provoz tunelů, která z těchto znalostí vycházejí.
Tato znalost lidského chování je zásadní pro činnosti zaměřené na:
Adekvátní znalost lidského faktoru v kontextu silničních tunelů zvyšuje bezpečnost, protože dovoluje lépe zohlednit uživatele, návrh tunelu a obecněji vzato i organizace (provozovatele tunelu a záchranné složky).
Systém tunelu jako celek, včetně organizace řízení provozu, má velký význam pro bezpečnost tunelu, neboť určuje, co uživatelé vidí a na co reagují - jak v běžném provozu, tak v mimořádných situacích. Charakter dopravních předpisů, jejich respektování řidiči i rozsah jejich důsledného vynucování výrazným způsobem ovlivňují bezpečnost v tunelu. Značný vliv mají také vlastnosti provozovaných vozidel a jejich náklad.
Dodatečná opatření (ve vztahu k minimálním požadavkům stanoveným evropskými předpisy) mohou být vzata v úvahu při zohledňování vlivu lidského faktoru a lidského chování na bezpečnost v tunelech. V této fázi se tato kapitola soustředí na interakci tunelového systému a jeho uživatelů, ale uvedeny jsou i další informace ohledně interakce personálu provozu tunelu a záchranných složek.
Hlavní závěry týkající se uživatelů tunelu jsou tyto (detaily viz oddíl Uživatelé tunelu):
Dále lze odvodit, že stran personálu tunelu (více viz oddíl Operátoři) a bezpečnostních složek (oddíl Bezpečnostní týmy) je zcela zásadní:
Projektování zaměřené na optimální využití lidmi by mělo obsahovat posouzení lidských vlastností a limitů - těmi jsou míněny tělesné, poznávací a duševní procesy vztahující se ke vnímání, zpracování informací, motivaci, rozhodování a konání. S těmito vlastnostmi a limity musí být konzistentní všechny projektované systémy a procesy, v nichž dochází k interakci s lidmi.
Obecná doporučení jsou uvedena v oddíle Obecná doporučení.
Obr. 3.0-1: Únikový východ
Tuto kapitolu manuálu napsal Marc Tesson, mimořádný člen výboru C4 a vedoucí pracovní skupiny č. 3 "Vliv chování uživatelů".
Bývalý vedoucí této skupiny, Evert Worm, přispěl ke tvorbě anglické verze.
Česká verze této stránky byla vytvořena prof. Ing. Pavlem Přibylem, CSc. (České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní) a editována doc. Mgr. Tomášem Apeltauerem, Ph.D. (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební).
Fig. 3.1-1: User approaching a tunnel
Následující aspekty jsou zdůrazněny v Technické zprávě 2008R17 "Lidský faktor a bezpečnost silničních tunelů z pohledu uživatelů".
Během těchto průzkumů si členové pracovní skupiny, účastníci studií, museli často odpovídat na otázku: "Měli bychom přizpůsobovat tunel uživatelům, nebo uživatele tunelu?" Pochopitelně je nutné využívat obou přístupů. Pracovní skupina 3 se rozhodla dále studovat téma výchovy řidičů a informací jim určených a využít získané poznatky k formulaci účinných doporučení.
Následující aspekty budou zdůrazněny v připravované zprávě "Doporučení ohledně výchovy a informování řidičů ". Cílem této zprávy je podat vhodná doporučení všem, kteří mají na starosti informování a výuku řidičů: národní organizace a agentury, vlastníci, provozovatelé a konzultanti v oboru komunikací. V první kapitole podá zpráva všeobecné informace, neboť u cílové skupiny lze předpokládat i velmi nízkou znalost problematiky tunelů. Druhá kapitola se bude věnovat všeobecným doporučením, platným pro všechny cílové osoby a/nebo instituce. Doporučení z kapitol 3 a 4 už budou určena pozornosti organizací, agentur a konkrétních vlastníků.
Obr. 3.2-1: Řídicí stanoviště silničního tunelu
Výrazem "provozovatel" je míněna skupina zastupující vlastníka stavby, zodpovědná za provoz tunelu. Tento klíčový hráč ve věci bezpečnosti tunelu spolupracuje těsně s dalšími dotčenými stranami (vlastník, orgány veřejné správy, záchranné složky, subdodavatelé, další provozovatelé, uživatelé atd.). Jeho hlavním úkolem je řídit dopravu, zodpovídá za stavební aspekty a vybavení tunelu a také krizové i administrativní řízení související s jeho provozem. Hraje zásadní roli v optimálním zavádění systému řízení bezpečnosti tunelu: je to patrné z jeho zapojení už do počátečních fází projektových studií (včetně analýzy rizik) a stanovování provozních principů, provádí každodenní dohled na provoz v tunelu (řízení událostí, vykonávání bezpečnostních cvičení a implementace v nich nabytých zkušeností, pravidelná aktualizace provozní dokumentace, výcvik personálu, koordinace s ostatními dotčenými stranami atd.).
S ohledem na tohoto účastníka jsou zvýrazněny následující aspekty Technické zprávy 2008R03 "Řízení styku správce/ záchranářské týmy v silničních tunelech":
Obecně lze říct, že zkušenosti ukazují zásadní význam, který má chování všech lidí pověřených správou tunelů na zajištění bezpečnosti osob při nehodách.
Jednou z klíčových oblastí je odpovídající reakce provozního personálu pověřeného sledováním a kontrolou tunelů. Jako první se zapojují do krizového řízení tunelu, a za provozovatele na nich proto leží značná zodpovědnost ve věcech každodenního řízení tunelu. Jejich úkol je o to těžší, že v kterémkoliv okamžiku možná budou muset řešit závažné, ale současně velmi málo pravděpodobné události. Aby dokázali reagovat adekvátním způsobem, musí být správci tunelu schopni pochopit a zvládnout často velice složité situace, a tedy být velmi odolní vůči stresu. Cílený a odpovídající trénink je tedy nezbytný. Evropské předpisy požadují, aby byl personálu pověřenému řízením provozu poskytován "odpovídající vstupní i průběžný trénink" (Evropská směrnice 2004/54/CE - Dodatek 1 § 3.1 "Provozní prostředky").
Obr. 3.3-1: Požárníci při bezpečnostním cvičení v tunelu
Záchranářské jednotky, u nichž lze předpokládat nasazení v silničních tunelech, potřebují pochopitelně všestranný výcvik, jak pomáhat lidem a likvidovat požáry jakékoliv infrastruktury. Tunely jsou omezené prostory, v nichž může požár či jiná krize velmi rychle výrazně ztížit podmínky zásahu. Kromě standardního nácviku technických dovedností potřebují hasičské jednotky výcvik zaměřený speciálně na tento typ zásahů. Výcvik musí rozvinout jejich schopnost účelného jednání i schopnost zvládnout odpovídajícím způsobem složité situace, které v tunelech mohou nastat. Je to důležité zejména pro velitele zásahů, kteří musí být v případě potřeby schopni přizpůsobit původně plánované operační postupy jakékoliv nové situaci. Dobrá koordinace velitele zásahu s personálem provozovatele tunelu je proto rozhodující - vyžaduje pečlivou přípravu, vyhodnocování a zavádění krizových plánů, bezpečnostní cvičení a výcvik vycházející z nasbíraných zkušeností.
V případě přeshraničních tunelů je nutné věnovat pozornost spolupráci obou států, aby byla v krizových situacích zajištěna bezchybná koordinace záchranných týmů obou stran.
Obr. 3.3-2: Pomoc uživatelům v krytu
S ohledem na záchranářské týmy jsou zdůrazněny následující části Technické zprávy 2008R03 "Řízení styku provozovatel/ záchranářské týmy v silničních tunelech" :
Tato kapitola přináší obecná doporučení všem, kteří chtějí věnovat zvláštní pozornost lidskému faktoru při projektování nových nebo přestavbách již existujících tunelů. Jejím cílem není shrnutí základních technických doporučení z PIARC zpráv, které se zohlednění vlivu lidského faktoru na bezpečnost věnují. Soustředí se především na hlavní metodické pokyny, které je třeba vzít v úvahu, má-li být výše zmíněným aspektům věnována zvláštní pozornost.
Z tohoto úhlu pohledu je nutné zdůraznit tři hlavní body:
První bod se týká zejména projektování nových tunelů, kdy je nutné zapojit se do plánovacího procesu co možná nejdříve. Pak je možné lépe zohlednit hlavní faktory, které ovlivňují chování uživatelů silničních tunelů. Mezi těmito hlavními faktory by měly být zvažovány zejména následující:
Druhý bod se týká zohlednění výzkumných prací v oblasti integrace lidského faktoru a organizačních faktorů s ohledem na bezpečnost - účelem je co nejlepšího využití poznatků získaných v oboru bezpečnosti silniční dopravy, a zejména poznatků o evakuaci v krizových situacích. Může jít o využití odkazů na obecná ponaučení z výzkumu v oboru (například doporučení PIARC) nebo o zapojení psychologů a dalších specialistů na lidské chování a jednání do projektu. Výhody, které zapojení zmíněných odborníků přináší, si zaslouží zvážit nejen v projektech nových tunelů, ale i u modernizací stávajících. To se pochopitelně týká jen nejdůležitějších projektů se zvláštními problémy (přeshraniční či obzvláště dlouhé tunely, tunely malých rozměrů apod.)
V tomto oboru, stejně jako u staveb pod širým nebem, je nutné zachovávat velkou obezřetnost před neuváženou implementací technického řešení, které na první pohled vypadá přijatelně. Již mnohokrát se při skutečných událostech i nesčetných testech v tunelech ukázalo, že technická řešení, navržená inženýry - specialisty na vybavení a bezpečnost tunelů, nemusí být ta nejvhodnější z pohledu chování uživatelů.
Bez ohledu na možné důsledky pro specialisty na lidské chování je nutné zajistit rozsáhlé konzultace se všemi zúčastněnými stranami. Zejména zásahové složky musí být důkladně zapojeny do návrhů bezpečnostního vybavení (zvláštní pozornost si zasluhují prvky pro neřízenou evakuaci uživatelů).
Třetí doporučení se týká testů a zkoušek potřebných k ověření inovativních přístupů, pokud se tyto ukážou jako žádoucí. Již jsme se naučili mnohé o zohledňování lidského faktoru v bezpečnosti v tunelech. Projektantům doporučujeme, aby těmto poznatkům věnovali pozornost při finálních návrzích bezpečnostních opatření v tunelu. Vyvstane-li potřeba nějakého inovativního řešení, nesmí se podcenit ani předběžné zkušební fáze (například testy v budovách), ani testování přímo na místě. U těchto zkoušek může být užitečná přítomnost expertů z oboru humanitních věd. Jejich posláním bude ověřit nové přístupy před vlastním použitím v tunelech.
V závěrečném shrnutí nemůžeme opomenout nutnost pragmatismu a pokory v tomto oboru. Základním principem je dát, je-li to možné, přednost jednoduchým a intuitivním řešením, která jsou v souladu se zavedenou praxí v nestísněných prostorech. Tento přístup umožňuje, aby pro uživatele tunelu byly vynaložené prostředky snáze pochopitelné a přijatelné.