3.4. Všeobecná doporučení

Tato kapitola přináší obecná doporučení všem, kteří chtějí věnovat zvláštní pozornost lidskému faktoru při projektování nových nebo přestavbách již existujících tunelů. Jejím cílem není shrnutí základních technických doporučení z PIARC zpráv, které se zohlednění vlivu lidského faktoru na bezpečnost věnují. Soustředí se především na hlavní metodické pokyny, které je třeba vzít v úvahu, má-li být výše zmíněným aspektům věnována zvláštní pozornost.

Z tohoto úhlu pohledu je nutné zdůraznit tři hlavní body:

1. Potřeba zapojit sev co nejčasnější fázi rámcových studií,
2. Zásadní význam zohledňování výzkumu v oboru integrace lidského a organizačního faktoru v oblasti bezpečnosti,
3. Výhody testů pro ověření nových progresivních řešení, jejichž zavedení se zvažuje.

První bod se týká zejména projektování nových tunelů, kdy je nutné zapojit se do plánovacího procesu co možná nejdříve. Pak je možné lépe zohlednit hlavní faktory, které ovlivňují chování uživatelů silničních tunelů. Mezi těmito hlavními faktory by měly být zvažovány zejména následující:

• data vztahující se k místním podmínkám - například druh dopravy, a tedy i typičtí uživatelé (místní, profesionální řidiči, řidiči s povolením vjezdu atd.),
• prvky navazující infrastruktury před i za plánovaným tunelem (logická návaznost cesty),
• další tunely na trase či v blízkém okolí tunelu,
• přeshraniční tunely, u nichž je nutné věnovat zvláštní pozornost strategiím a prostředkům komunikace s uživateli.

Druhý bod se týká zohlednění výzkumných prací v oblasti integrace lidského faktoru a organizačních faktorů s ohledem na bezpečnost - účelem je co nejlepšího využití poznatků získaných v oboru bezpečnosti silniční dopravy, a zejména poznatků o evakuaci v krizových situacích. Může jít o využití odkazů na obecná ponaučení z výzkumu v oboru (například doporučení PIARC) nebo o zapojení psychologů a dalších specialistů na lidské chování a jednání do projektu. Výhody, které zapojení zmíněných odborníků přináší, si zaslouží zvážit nejen v projektech nových tunelů, ale i u modernizací stávajících. To se pochopitelně týká jen nejdůležitějších projektů se zvláštními problémy (přeshraniční či obzvláště dlouhé tunely, tunely malých rozměrů apod.)

V tomto oboru, stejně jako u staveb pod širým nebem, je nutné zachovávat velkou obezřetnost před neuváženou implementací technického řešení, které na první pohled vypadá přijatelně. Již mnohokrát se při skutečných událostech i nesčetných testech v tunelech ukázalo, že technická řešení, navržená inženýry - specialisty na vybavení a bezpečnost tunelů, nemusí být ta nejvhodnější z pohledu chování uživatelů.

Bez ohledu na možné důsledky pro specialisty na lidské chování je nutné zajistit rozsáhlé konzultace se všemi zúčastněnými stranami. Zejména zásahové složky musí být důkladně zapojeny do návrhů bezpečnostního vybavení (zvláštní pozornost si zasluhují prvky pro neřízenou evakuaci uživatelů).

Třetí doporučení se týká testů a zkoušek potřebných k ověření inovativních přístupů, pokud se tyto ukážou jako žádoucí. Již jsme se naučili mnohé o zohledňování lidského faktoru v bezpečnosti v tunelech. Projektantům doporučujeme, aby těmto poznatkům věnovali pozornost při finálních návrzích bezpečnostních opatření v tunelu. Vyvstane-li potřeba nějakého inovativního řešení, nesmí se podcenit ani předběžné zkušební fáze (například testy v budovách), ani testování přímo na místě. U těchto zkoušek může být užitečná přítomnost expertů z oboru humanitních věd. Jejich posláním bude ověřit nové přístupy před vlastním použitím v tunelech.

V závěrečném shrnutí nemůžeme opomenout nutnost pragmatismu a pokory v tomto oboru. Základním principem je dát, je-li to možné, přednost jednoduchým a intuitivním řešením, která jsou v souladu se zavedenou praxí v nestísněných prostorech. Tento přístup umožňuje, aby pro uživatele tunelu byly vynaložené prostředky snáze pochopitelné a přijatelné.