Manuál silničních tunelů

• Původ a cíle manuálu
• Obsah manuálu
• Přispěvatelé
• Další rozvoj a poděkování

Původ a cíle manuálu

Silniční tunel jsou stále častěji užívány k překonání přírodních překážek, jako jsou pohoří, řeky, průlivy a zálivy. Také představují řešení, často jediné možné, k prostorovým a environmentálním omezením výstavby v městském prostředí, v jakém v budoucnosti budou žít tři čtvrtiny lidstva. V takových podmínkách jsou výstavba a údržba tunelů vždy výzvou a jejich provedení vyžaduje využití stále komplexnějších a sofistikovanějších technik a nástrojů.

Potřeba shromažďovat poznatky a zkušenosti z oboru provozování tunelů je stará několik desetiletí. Proto vytvořila organizace PIARC v roce 1957 "Výbor pro silniční tunely," který se věnuje celé řadě aspektů použití silničních tuneů, od geometrie, součástí a příslušenství, přes údržbu a provoz až po bezpečnost a otázky životního prostředí. Od té doby vytvořil výbor pod postupným vedením řady předsedů a s podporou tajemníků (viz tabulka níže) technická doporučení ve všech těchto oblastech.

Tato doporučení jsou ve značné míře následována po celém světě a ještě častěji jsou využita jako základ pro smluvní ujednání v mnoha zemích. V roce 1974 byla založena organizace, ITA (International Tunnelling and Underground Space Association - mezinárodní asociace pro tunely a podzemní prostory), aby se věnovala konstrukčním aspektům všech typů podzemních staveb, včetně silničních tunelů. V roce 2005 bylo sepsáno memorandum o vzájemném uznání mezi těmito mezinárodními asociacemi, aby bylo zajištěno že jejich činnosti se v současnosti i v budoucnosti doplňují, ale nepřekrývají.

Od doby svého založení se Výbor pro silniční tunely, přejmenovaný v roce 1996 na Technický výbor pro provoz silničních tunelů, zúčastnil 14 kongresů World Road Congress. Na prvních pěti, v letech 1959 až 1975, publikoval Výbor několik stovek stránek dokumentačních materiálů. Od roku 1971 (kongres v Praze) vydává výbor aktualizovanou souhrnnou zprávu, která obsahuje seznam témat zkoumaných v jednotlivých obdobích. Od kongresu v Kuala Lumpur v roce 1999 byly tyto souhrnné zprávy nahrazeny uvozovacími analázami pro každé kongresové zasedání organizované výborem. V roce 1995 začal výbor vydávat PIARC zprávy i mimo kongresy. První z nich byla zvláštní zpráva "První silniční tunel," kterou sepsal Sir Alan Muir Wood pod záštitou výboru, vydaná v roce 1995 s úmyslem oslovit projektanty tunelů v zemích, v nichž existovala možnost uvedení tunelů do silniční sítě. Dalších 32 zpráv od té doby vyšlo nebo byla zahájena jejich příprava. Všechny tyto zprávy jsou zdarma dostupné ke stažení z webových stránek PIARC.

Kromě těchto výstupů z práce komise vyšlo také mnoho článků v magazínu Routes/Roads za zmínku stojí zejména zvláštní vydání č. 324 z listopadu 2004, které bylo sepsáno ve spolupráci s ITA a je celé věnováno požární bezpečnosti v tunelech.

Tunelový výbor se také podílel na výzkumném projektu ERS2, společně prováděném OECD a PIARC v letech 1997 až 2001 na téma přepravy nebezpečných látek silničními tunely. V rámci tohoto projektu byl vyvinut model kvantitativní analýzy rizik (QRA Model) .

Během příprav na stý kongres v Paříži (září 2007) zahájili členové výboru diskuzi o tom, zda by byl zájem o shrnutí, syntézu a v případě potřeby aktualizaci velkého množství informací, které byly v průněhu let vydány ve formě různych zpráv a článků. Při pařížském kongresu bylo rozhodnuto, že tato myšlenka bude navržena výkonnému výboru PIARC pro následující období výboru pro provoz tunelů. Návrh byl přijat a výbor byl vyzván, aby v období 2008-2011 vytvořil elektronickou encyklopedii, která bude umístěna na webových stránkách PIARC.

Obsah manuálu

Tato elektronická encyklopedie, označovaná jako "PIARC Manuál silničních tunelů" (PIARC Road Tunnel Manual) vychází v první řadě z 35 zpráv vydaných výborech v mezi lety 1995 a 2011, přibližně dvaceti článků uveřejněných v magazínu Routes/Roads a z dokumentů společného výzkumného projektu OECD a PIARC. Dále obsahuje i odkazy na několik užitečných stránek.

Právě tak jako PIARC Výbor pro provoz silničních tunelů se i manuál týká výhradně provozních aspektů děchto staveb (geometrie, vybavení a jejich údržba, provoz, bezpečnost, životní prostředí). Nezabývá se stavebně inženýrskými otázkami (geologie, geotechnika, konstrukce, obložení, odvodnění a těsnění atd), vyjma případů, kdy jde o jejich přímý dopad na provoz a údržbu tunelů.

Manuál se sestává ze dvou hlavních částí.

První část se věnuje obecným aspektům silničních tunelů. Kapitola Strategické otázky představuje základní strategické elementy, které musí osoby rozhodující o výstavbě vzít v úvahu, než se rozhodnou pro tunel a jeho typ. Tato kapitola je určená zejména hlavním plánovačům a projektantům v zemích, které se problematikou výstavby a přestavby silničních tunelů teprve seznamují. Kapitola Bezpečnost se zabývá zásadním tématem bezpečnosti v tunelech, zejména metodám analýzy rizik. Kapitola Lidský faktor se věnuje lidskému elementu a jeho vlivu na provoz tunelů. Velké požáry v letech 1999 a 2000 ukázaly, jak důležité je lidské chování vzít v úvahu již během projektování. Kapitola Provoz a údržba zkoumá správu a údržbu tunelů, kdy je důraz kromě bezpečnosti kladen i na udržitelnost. Kapitola Životní cyklus se zabývá environmentálními apsekty provozu silničních tunelů, nejen s ohledem na znečištění vzduchu, ale také na hluk a znečištění vody.

Druhá část manuálu se věnuje konkrétním prvkům tunelů při přihlédnutí k požadavkům na provoz a bezpečnost. Kapitola Geometrie se soustředí na geometrické parametry tunelů a jejich vliv na provoz a bezpečnost. Kapitola Konstrukční aspekty se zabývá konstrukčními prvky, které zlepšují bezpečnost a provozní parametry tunelu, které by měly být vzaty v úvahu již v úvodních fázích projektů a jejichž vliv by se neměl podcenit, zejména s ohledem na nákladnost výstavby i provozu. Kapitola  Zařízení & systémy posuzuje jednotlivé typy vybevení tunelů o poskytuje doporučení s přihlédnutím k jejich celému životnímu cyklu. A na závěr se kapitola Protipožární odolnost věnuje parametrům materiálů, konstrukcí a prvků vybavení při vystavení ohni.

Manuál je zakončen významovým slovníkem zahrnujícím obsah celého slovníku sekce tunelů PIARC.

Tento manuál byl plánován jako "živý" dokument, tak aby byl schopen sledovat neustálý technologický vývoj tunelů - od projektu po provoz- a také umožňoval snadnou integraci nových dokumentů, které výbor vypracuje v nadcházejících obdobích. V této první verzi (2008-2011) se členové komise soustředí zejména na vytvoření struktury manuálu a začlenění relevantních stávajících dokumentů formou samostatných textů i odkazů. Výhledově je v plánu starší texty revidovat a aktualizovat, čímž by bylo možné je přímo integrovat do manuálu bez potřeby externích odkazů.

Přispěvatelé

Přípravu první verze tohoto manuálu koordinovala Pracovní skupina 5 Výboru C4 (2008-2011), v níž:

• Pierre Schmitz (Belgie), předseda výboru, koordinuje celou pracovní skupinu, provedl nastavení formátu manuálu, sepsal uvedl a dohlíží na glosář;
• Bernard Falconnat (Francie) napsal kapitolu 1;
• Didier Lacroix (Francie), dřívější předseda výboru, provedl revizi všech francouzských textů a zkontroloval jejich shodu s anglickou verzí, dohlížel na psaní kapitoly 2;
• Willy De Lathauwer (ITA), dřívější tajemník výboru pro francouzštinu, dohlížel na tvorbu kapitol 3 a 6;
• Roberto Arditi (Itálie) dohlížel na kapitoly 4 a 5;
• Robin Hall (Spojené království), tajemník výboru pro angličtinu, kontroloval celou anglickou verzi manuálu a dohlížel na tvorbu kapitol 7 a 9;
• Antonio Valente (Itálie) dohlížel na psaní kapitoly 8;
• Rafael López Guarga (Španělsko) zařizoval a dohlížel na překlad encyklopedie do španělštiny.

Další rozvoj a poděkování

Výbor je vděčný za veškeré postřehy a návrhy, jak manuál zkvalitnit. K jejich zaslání stačí kliknout na odkaz "Poslat Váš komentář" v horní části stránky.

Rádi bychom poděkovali všem, kteří přispěli k vytvoření tohoto Manuálu, zjména členům dřívějších výborů, kteří se podíleli na tvorbě dokumentů, na nichž je manuál postaven, a jejichž jména jsou uvedena v úvod!u těchto zpráv. Přispěvatelé z výboru a pracovních skupin jsou uvedeni na úvodních stránkách kapitol, na jejichž sepsání se podíleli.

Doufáme, že se tento manuál stane užitečným a uživatelsky příjemným referenčním dílem pro všechny, kteří se zabývají silničními tunely. Snad manuál vyjde vstříc jejich potřebám a budoucí výbory ho, i díky připomínkám, doporučením a jiným příspěvkům čtenářů, dovedou do stavu, kdy bude ceněným nástrojem pro podporu efektivní a bezpečné dopravy osob i lidí silničními tunely. Za to patří dík všem členům výborů, kteří k rozvoji manuálu přispěli nebo přispějí v budoucnu.

Pierre SCHMITZ

Předseda Technického výboru C4 PIARC - Provoz silničních tunelů (2008-2011)
Ministerstvo Regionu hl.m. Brussel - Brussels Mobility
Brussel (Belgie)

Září 2011