1. Strategické otázky

Tunely, původně určené k překonání překážky (zpravidla hory), se v uplynulých letech stávaly stále složitějšími, čím dál složitější jsou i jejich zařízení (včetně větracích systémů) a metody jejich provozu. Ten zahrnuje také nasazení kontrolních a dohledových systémů, které zvládnou spravovat desítky tisíc prvků a které zvládají ustavičně sofistikovanější scénáře řízení.

Po katastrofách v tunelech pod Mont Blancem, Tauernem a v gothardském tunelu v letech 1999 a 2001 vzrostla potřeba zvažovat všechny bezpečnostní aspekty ve formě holistického systému. To vedlo k větší integraci a zvýšilo množství restrikčních opatření, což má významný dopad na nároky na stavebnictví a zvláštní vybavení tunelů.

Tunely jsou obecně vnímány jako "drahé a rizikové" stavby pokud se týká jejich výstavby i provozu. Toto „vnímání" způsobuje, že v řadě zemí panuje veliká skepse při úvahách o výstavbě jejich prvních tunelů pro silniční či železniční síť. Pokud se má reagovat na tyto obavy, je nutné více dbát na stavební i provozní náklady, řízení rizik (zejména v období výstavby), na minimalizaci nehod a požárů za provozu a na optimalizaci tunelových zařízení v každé fázi navrhování, výstavby i provozu. Toto řízení rizik a nákladů se stupňuje při zvažování metod zařizování a financování výstavby tunelů, které se stále častěji provádějí v podobě "koncese", "projektuj a postav" a "Private Public Partnership" (partnerství soukromé a veřejné sféry).

Kapitola 1 manuálu má následující cíle:

• Upozornit čtenáře na to, jak "komplexní systém"; tunel představuje;
• Vyzdvihnout důležitost definování „funkce" zařízení jak pro počáteční (projekční), tak pro pozdější (provozní) aspekty projektu;
• Zacílit pozornost vlastníků tunelů na nutnost obklopit se mnohaoborově kompetentními schopnými a zkušenými týmy, pokud má být zajištěn úspěch projektu;
• Upozornit čtenáře na to, že prioritou návrhu tunelu je jeho bezpečné a pohodlné používání a že je k tomu nezbytná pravidelná a pečlivá údržba ze strany správce. Koncept tunelu musí zohledňovat tyto cíle a rizika omezení bezpečnosti a provozu;
• A na závěr zajistit, aby čtenář pochopil, že těleso tunelu představuje jen část problémů, které musí majitel vyřešit a že je velmi často zapotřebí souběžně vyvíjet externí prvky mimo působnost vlastníka tunelu: regulaci, zásahy záchranné služby, procedury atd.

Není záměrem první kapitoly stát se detailní příručkou činností požadovaných od vlastníka tunelu, podrobně rozebírat technická opatření čekající na projektanty, ani stanovovat, jaké kroky musí správce tunelu podniknout pro zajištění bezpečí a pohodlí uživatelů tunelu. Cílem Kapitoly 1 není stát se návodem pro projektanty. Jejím jediným cílem je upozornit čtenáře na některá úskalí, usnadnit mu přístup k tomuto komplexnímu oboru a umožnit jeho pochopení. Doufejme, že mu také pomůže vyhnout se mnoha potenciálním chybám při provozu tunelu a umožní ocenit přínos optimalizace.

Oddíl Komplexní systém představuje "komplexní systém", jakým tunel je, a uvádí hlavní rozhraní jednotlivých podmnožin stavebního inženýrství, větrání a bezpečnosti;

Oddíl Obecný návrh tunelu představuje hlavní prvky, které je nutné uvážit při projektování tunelu;

Oddíl Renovace a údržba se zabývá modernizacemi a renovacemi existujících tunelů při zachování provozu;

Oddíl Životní cyklus rozebírá různé fáze stavebního a životního cyklu a zdůrazňuje klíčové činnosti každé z těchto fází;

Oddíl Ekonomické aspekty vysvětluje problémy týkající se nákladů na výstavbu, provoz i modernizaci, právě tak jako hlavní zájmy při různých způsobech financování;

Oddíl Podzemí struktury poskytuje seznam hlavních doporučení, pokynů a regulačních předpisů vydaných mnoha evropskými i mimoevropskými státy.

Oddíl Komplexní podzemní silniční sítě je případovou studií komplexních tunelových staveb se značným počtem monografií

Přispěvatelé

Tento dokument sestavil Bernard Falconnat (Egis, Francie), francouzský zástupce Výboru pro provoz silničních tunelů a člen Pracovní skupiny 5, která přeložila jeho francouzskou verzi do současné verze anglické.

Původní francouzskou verzi zrevidovali Didier Lacroix (Francie) a Willy De Lathauwer (Belgie - zástupce ITA ve výboru).

Česká verze této stránky byla vytvořena prof. Ing. Pavlem Přibylem, CSc. (České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní) a editována doc. Mgr. Tomášem Apeltauerem, Ph.D. (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební).