Manuál silničních tunelů
V oboru silničních tunelů se koncentrace zplodin zpravidla sleduje na úrovni vozidlových emisí v tunelu. Škodlivé či lidi obtěžující mohou být ale také koncentrace zplodin mimo tunel. Takové koncentrace znečištění rychle klesají směrem od portálů a šachet, což závisí na řadě komplexních mechanismů jako rychlost a směr větru nebo topografie okolí. V souvislosti s tím roste význam kontroly znečištění v okolí portálů a šachet v případě nárůstu intenzit dopravy nebo jsou-li umístěny v městském prostředí.
Nad tunelem se očekává lepší kvalita ovzduší, než by byla nad odpovídající nadzemní komunikací v témže místě. Nicméně u portálů a šachet se znečištěný vzduch dostává vlivem pístového efektu dopravy a ventilace do okolí, ať už rovnoběžně s tunelem či kolmo na něj. V závislosti na okolních koncentracích znečištění tak blízko portálů a šachet může dojít k místnímu překročení předepsaných limitů znečištění. V takových případech je nutné provést odpovídající protiopatření, aby byla zlepšena kvalita ovzduší v okol tunelu. Opatření mohou zahrnovat stavební či strojní díla, plánování využití pozemků v oblasti apod. Většinou je možné snížit koncentrace znečištění provozními opatřeními, např. změnou režimu ventilace.
PIARC vydal Technickou zprávu 2008 R04 "Silniční tunely: Průvodce optimalizace dopadů na kvalitu", která se věnuje kvalitě ovzduší ve vztahu k tunelům a je návodem jak zvýšit kvalitu městského prostředí. Toho by se mělo dosáhnout úpravami vozidlových emisí a změnou jejich prostorového šíření v okolí tunelu. Tento průvodce se zabývá velkou řadou projektových i provozních možností jak dopad tunelu na okolní ovzduší omezovat: od volby optimální polohy tunelu, přes sklonové poměry, duhy ventilací, řízení vypouštění vzduchu, dopravní řízení, údržbu tunelu až po metody odstraňování zplodin (pokud jsou stále ještě přínosné).