6.3. Obecné uspořádání silnic a příklady z různých zemí

• 6.3.1 Směrové vedení
• 6.3.2 Podélný profil
• 6.3.3 Příčné uspořádání
• 6.3.4 Výškové poměry v příčném řezu
• 6.3.5 Jednosměrné a obousměrné tunely
• 6.3.6 Křižovatky

6.3.1 Směrové vedení

Ostřejším obloukům je vhodné se vyhnout, zejména navazují-li přímo na rovný úsek. Je vhodné snažit se o poloměr (v originále „křivost") minimálně 550-600 metrů. Důležitá je i šířková rezerva v tunelu, aby byla zajištěna dostatečná viditelnost v obloucích.

V městských tunelech by mělo stačit uvažovat jako návrhovou rychlost skutečnou rychlost v situaci plynulé jízdy bez tvorby kongescí.

6.3.2 Podélný profil

Vzhledem k tomu, jak ovlivňuje rychlost, způsobuje klesající podélný profil více nehod, zejména při vyšších dopravních intenzitách (klesání silnice vede k vyšším rychlostem).

6.3.3 Příčné uspořádání

Menší šířka komunikace může způsobovat nehody. Je faktem, že na rozdíl od povrchových komunikací je obvyklá vysoká rychlost, což v případě vyšších intenzit může vést k nehodám.

Je vhodné věnovat pozornost faktu, že pokud je v tunelu a jeho okolí šířka dopravního i přidruženého prostoru menší než na povrchu, je vhodné tyto změny šířkového uspořádání zavést už dlouho před hranicemi tunelu, a to co nejplynuleji: viz  kapitola 4.7 "Projektování tunelových portálů" zprávy 2008R17.

6.3.4 Výškové poměry v příčném řezu

V tunelech pravoúhlého tvaru nebo v tunelech zakrytých za účelem větrání dochází často k nehodám, jejichž účastníky jsou nadměrná vozidla.

Doporučuje se před tunelem, a to v předstihu před každým portálem, zavést jasně značenou náhradní trasu a systém pro fyzické zastavení nadměrných vozidel.

Více informací lze najít v oddíle IV.2.6 "Výškové poměry" zprávy 05.04.B.

6.3.5 Jednosměrné a obousměrné tunely

Tunely s obousměrným provozem vykazují vyšší výskyt nehod než směrově rozdělené tunely. Nicméně uživatelé v tunelech s jen mírnými podélnými sklony poměrně dobře snášejí zákaz předjíždění. V případě větších sklonů je však vhodné zvážit dodatečný jízdní pruh pro pomalá vozidla.

Změny směru provozu v tunelech za účelem přizpůsobení se změnám v poptávce během dne se důrazně nedoporučují.

Obousměrné tunely mohou být ekonomicky výhodné při etapovité výstavbě dálničních tunelů, kde ekonomické ohledy vyžadují zahájení provozu s obousměrným tunelem s pozdějším přechodem na směrově rozdělené tunely. Je to možné jen za předpokladu, že obousměrný provoz v tunelu byl vzat v úvahu při projektování šířkových poměrů a tunel je tedy dostatečně široký i pro uspokojení intenzit v dopravních špičkách (např. v období letních a zimních dovolených). I když takové uspořádání může být přijatelné s ohledem na bezpečnost, je lepší se mu vyhýbat. Pro městské tunely musí být zakázáno.

6.3.6 Křižovatky

Podzemní křižovatky (sjezdy a nájezdy) mohou způsobovat nehody. Je tedy nutné je projektovat zodpovědně. Osvětlení by mělo zvýrazňovat tato kritická místa a geometrické změny, které řidiče čekají. Je nutné zohlednit, jak je bude řidič vizuálně vnímat.

Uvnitř tunelu musí být sjezdy (výjezdy) dále od portálu. V tunelech s výjezdy bezprostředně za vjezdovým portálem došlo k mnoha nehodám, většinou se zraněními. Pokud je taková situace podmíněna stísněnými poměry v tunelu, měl by být v tunelu dodatečný jízdní pruh, který bude fungovat jako pruh odbočovací.