7.4. Odvodnění tunelu

Silniční tunely bývají vybaveny odvodňovacím systémem, který by měl být schopen odvést povrchovou vodu z portálů, podzemní vodu prostupující ostěním, vodu použitou na mytí zdí tunelu, kapaliny uniklé z cisteren a vodu použitou pro hašení požáru.

V tunelech, ve kterých je povolen provoz vozidel přepravujících nebezpečný náklad, je nejdůležitější odvádění zápalných a toxických tekutin. Odvodnění má za účel minimalizovat velikost kaluží, které by jinak vznikaly při únicích kapalin z cisteren. V případě rozlití hořlavých tekutin ovlivňuje systém odvodnění zásadním způsobem rozsah případného požáru.

Odvodňovací systémy se obvykle skládají z odvodňovacích kanálků, kanálů, potrubí, čerpacích jímek, odlučovačů oleje a řídicího systému pro sběr, skladování, separaci a odstraňování výtoku, který by se jinak hromadil na vozovce. Některé organizace využívají v zájmu maximálního odtokového účinku kanalizační stoky. Čerpadla a jímky se většinou stavějí u portálů nebo v nejnižších bodech tunelu.

Vliv vody na stavbu a provoz tunelu je rozebrán v oddíle Vliv vody.