4.3 Organizace provozu

Provozní úkony (provoz, údržba, atd.) je možné považovat za obdobné pro celou řadu tunelů, dokonce i tehdy, je-li interní organizace dotčených společností v souvislosti s předpisy státu, na jehož území působí, velmi odlišná a různé úkony jsou prováděny buď správci tunelů, nebo dalšími stranami.

V některých případech může mít veškerý personál na starost jedna organizace.

V jiných případech se o provozní činnosti může dělit několik veřejných i soukromých organizací. Vlastník tunelu nebo silniční správa mohou například pověřit různé veřejné orgány či soukromé společnosti zodpovědností za výstavbu a provoz tunelu jako celku nebo za konkrétní provozní úkony (např. údržbářské práce mohou být svěřeny smluvním dodavatelům).

Opatření plánovaná pro zvládání nehod se mohou lišit v závislosti na národní regulaci a také podle místních potřeb jednotlivých tunelů. V důsledku toho může být v souvislosti s místními předpisy různá organizace používaných opatření ze strany provozovatele a dopravní policie.

Ačkoliv jsou koncepce jednotlivých států dosti odlišné, lze obecně vzato strukturu provozování rozdělit do tří/čtyř základních skupin:

• Provozní personál má na starosti řízení provozu a dopravní asistenci;
• Technický personál se stará o výstavbu a správu tunelu (stavebních částí a vybavení);
• Administrativní personál;

V některých případech lze záchranné složky považovat za součást provozního personálu.

Technická zpráva 2007R04 definuje organizaci provozování tunelu podrobněji v kapitole 4  "Provozní personál: úkoly a zařízení".