4.1 Provozní úkoly

Obecně řečeno jsou tunely považovány za část silniční sítě, která může zajistit vhodnou nebo dokonce vyšší úroveň bezpečnosti, nicméně případné následky konkrétních událostí (porucha, nehoda nebo požár) mohou být mnohem závažnější než pod širým nebem. Navíc tím, že jsou velmi často spojnicemi částí sítě a občas i úzkým hrdlem na síti, může každé jejich úplné i dílčí uzavření vést k závažným narušením dopravy nebo nutit uživatele k velmi dlouhým objízdným cestám.

Z těchto důvodů musí provozovatelé a silniční orgány zajistit provozní kontinuitu a bezpečnost silničních tunelů. Musí tudíž uživatelům zaručit takový průjezd tunelem, který kvalitou služby a bezpečnosti plně odpovídá platným předpisům.

Podle národních předpisů musí dopravu v tunelu (a na trase, která tunelem vede) řídit správce tunelu a policie. Přesněji řečeno - musí se starat o bezpečnost uživatelů tunelu a osob v tunelu pracujících (provozní personál, subdodavatelé, atd.). V některých zemích je za celkové řízení dopravy a dopravní dozor zodpovědná policie, zatímco správce má na starosti provozní úkoly jako údržbu, provoz zařízení tunelu, dopravní sledování a asistenci.

Obecně řečeno mají operátoři (personál správy) tyto základní úkoly:

• Sledování dopravy a provoz zařízení tunelu
  Velké tunely (ve smyslu délky, dopravních intenzit a komplexnosti tunelu) se zpravidla řídí z dopravní řídicí ústředny. Velmi často je ústředna vybavena systémy dálkového sledování (např. průmyslová televize, automatická detekce nehod AID) a lze z nich na dálku ovládat určitá zařízení (větrání, signalizace, uzavření tunelu atd.).
• Technické hlídky
  V některých případech může správce vyslat hlídky, které zajišťují přímý dozor nad uživateli hlídáním v tunelu. Takové hlídky mohou v případě potřeby velmi rychle zasáhnout.
• Řízení stavebních prací
  Zahrnuje nejen stálý dohled nad stavebními pracemi v tunelu ve formě pravidelného dozoru a inspekcí, ale také provádění pravidelné údržby zařízení jako jsou odvodňovací systémy, strouhy a všechny sekundární struktury (prostory uvnitř tunelu, technické místnosti atd.).
• Správa vybavení
  Ve větších tunelech používá provozovatel několik druhů vybavení, která sám spravuje. Za tímto účelem jsou tunely vybaveny i systémy pro sledování stavu těchto zařízení provozovatelem. Provozovatel také zajišťuje údržbu zařízení v tunelu. I zde je možné využití přístupu k počítačovým nástrojům, které správci plnění tohoto úkolu usnadňují.
• Řízení krizových situací
  Bez ohledu na charakter události, ať už jde o problém týkající se dopravy (nehoda, řada souvisejících nehod, požár atd.) nebo zařízení tunelu (výpadek napájení elektřinou, porucha sítě pro přenos dat atd.), je běžnou povinností operátora pověřeného sledováním, aby zasáhl nebo informoval úřady/ přizval k řešení akce příslušné služby.
• Technická a administrativní správa
  Kromě úkolů přímo souvisejících s provozem tunelu zajišťuje správce tunelu také technické a administrativní služby pro podporu správy infrastruktury a samozřejmě i personálu. Správce má na starosti projektování veškerých modernizací vybavení, řízení prací, investiční a provozní rozpočet pro správné fungování tunelu. V poslední řadě zpracovává správce statistiky a sleduje dodržování svých vlastních cílů prostřednictvím pravidelných zpráv ohledně provozu tunelu/trasy (finanční ukazatele, dopravní ukazatele, atd.).

Technická zpráva 05.13.B "Dobré návyky provozu a správy silničních tunelů" se této problematice věnuje v částech 2 a 4.